Stoleté výročí včelařské organizace v Č. Kostelci

Je to již neuvěřitelných sto let, které uplynuly od chvíle, kdy včelaři v Č.K. založili svůj spolek. Náš včelařský spolek byl založen právě v posledním roce 19. stol., kdy rozmach národního obrození dosahoval svého vrcholu a také rozvoj včelařství v českých zemích zaznamenal pozoruhodný vzestup. V roce 1776, kdy Marie Terezie vydává zvláštní patent včelařský, bylo v českých zemích zjištěno asi 40 000 včelstev. Začátkem padesátých let 19. stol. je to již téměř sto tisíc a na jeho konci dosahuje stav včelstev v českých zemích asi dvojnásobek. Jedním z důsledků narůstání národního uvědomění je i zakládání a vznik nejrůznějších spolků a organizací. Také čeští včelaři nezůstávají pozadu. V květnu 1862 se schází 150 včelařů v Chrudimi a žádají Vídeň o povolení založit včelařský spolek. Na povolení však museli čekat téměř tři roky. Po dalších dlouhých jednáních s Vídní byly povoleny v roce 1868 další včelařské spolky: v Písku, Kopidlně, Hořicích a Jaroměři.

A právě založení včelařského spolku v Jaroměři bylo mezníkem v rozvoji včelařství v našem kraji. Z jeho založení měli tehdy upřímnou radost všichni včelaři ze severovýchodních Čech. I včelaři z našeho města tak měli nyní možnost navštěvovat schůze včel. spolku v Jaroměři. První jeho schůze se konala 14.3.1868. Této schůze se zúčastnilo na sto včelařů z celého okolí. Běh událostí se urychluje a tak se již v roce 1872 schází v Praze zakládající výbor pro zřízení Zemského včelařského spolku. Jeho hlavním cílem bylo podporovat rozvoj včelařství a sdružovat místní včelařské spolky.

Prvním předsedou Zemského včelařského spolku se stal hrabě Jan Harrach, který se velmi zasloužil o rozvoj českého včelařství.

V roce 1877 svolává Zemský včelařský spolek první sjezd včelařských jednot z Čech a Moravy do Prahy. Jako součást sjezdu byla uspořádána i první česká včelařská výstava, který podle slov účastníků byla velmi zdařilá a podala důkaz o vyspělosti českého včelařství. Na základě usnesení Zemského včel. spolku se celonárodní sjezdy konaly každoročně a výstavy, které byly vždy součástí těchto sjezdů se tak staly dostaveníčkem našich včelařů. A zájem o včelařství u nás neustále vzrůstal.

V r. 1883 bylo na 6. sjezdu v Praze usneseno vydávat spolkový časopis s názvem „Český včelař". Jeho prvním redaktorem se stal páter Josef Kebrle, který se o dva roky později stal také předsedou Zemského spolku.

Velký význam pro rozvoj a zkvalitnění včelařství mělo rozhodnutí výboru Zemského spolku v r. 1892 o jmenování tzv. „kočovných učitelů včelařství". Toto usnesení dále přispělo k prohlubování znalostí našich včelařů o racionálních způsobech včelaření, zejména pak o práci s rozběrným dílem. Včelařství se v českých zemích tak úspěšně rozvíjelo, že to byla nucena uznat i Vídeň. Za zásluhy o české včelařství vyznamenal R - U císař František Josef II. předsedu ZVS pátera Josefa Kebrleho Zlatým záslužným křížem.

V roce 1895 vzniká včelařský spolek i v nedaleké České Skalici. Jeho úspěšná činnost byla vysoce oceněna ZVS tím, že právě do České Skalice je v r. 1897 svolán sjezd včelařských spolků, kterých je již 51. Při příležitosti sjezdu, jak se již stalo tradicí, se koná i včelařská výstava, kterou si nenechala ujít většina včelařů našeho kraje. Tento sjezd a zejména pak včelařská výstava se stala posledním rozhodujícím podnětem k založení včelařského spolku v našem městě.

Hlavním programátorem a organizátorem myšlenky založení vlastního včelařského spolku v Č.K. byl místní farář Vincenc Dvořáček. Jemu patří největší zásluha a uznání za to, že dne 6. ledna 1899 byl založen náš včelařský spolek.

Jeho cílem, jak praví zápis, bylo: „rozšiřování a zvelebování včelařství v našem kraji".

Ustavující schůze se konala v místním hostinci „Centrálka" a zúčastnilo se jí 23 včelařů. Prvním předsedou našeho spolku byl jednomyslně zvolen farář Vincenc Dvořáček. V době, kdy vzniká náš spolek, mají již naši včelaři k dispozici rozsáhlé poznatky o včelařství, neboť v posledních několika předcházejících desetiletích byly učiněny významné objevy týkající se života včely medonosné a také způsobu chovu včel v rozběrném díle a úlech přístupných shora. Zavádění nových způsobů práce se včelami vedl i ke vzniku nových, dosud nepoužívaných pomůcek a nářadí.

Nejvýznamnější z nich byl vynález medometu, zařízení na těžbu vosku a zhotovování mezistěn, dělící mřížky a pomůcky k chovu matek. Samozřejmě, že se dále prohlubovaly znalosti i o včele samotné.

Všechny tyto skutečnosti otevíraly našim předchůdcům - včelařům cestu do dvacátého století - století moderního včelařství.

A náš místní včelařský spolek nezahálel. Již 19.3. téhož roku uspořádal přednášku, kterou přednesl uč. včelařství Hájek z Mezilesí o tom, jak a proč chovat včely. Podle zápisu byla přednáška sledována s velkým zájmem a 37 přítomných ji ocenilo hlučným potleskem.

Další významný podnik, který se konal 24. srpna 1899 při příležitosti Krajinské výstavy v Č.K. byl sjezd včelařských spolků ze SV Čech. Tohoto sjezdu se zúčastnila více než stovka včelařů z celého našeho kraje.

V dalších letech se činnost spolku intenzivně rozvíjí, vzrůstá počet členů a je také založena spolková knihovna, který má zpočátku 21 svazků, ale jejich počet se v následujících letech stále zvyšuje.

Smutná zpráva přichází koncem roku 1903, kdy 12.11. umírá předseda spolku farář Vincenc Dvořáček. Jako kněz působil v Č.K. plných padesát let. Jeho nástupcem je zvolen říd. uč. ze Stolína Gustav Neuman, který vede náš spolek do r. 1910. Byli to právě Gustav Neuman, Jindřich Brix, Josef Novák a Čeněk Regner, kteří svými přednáškami velkou měrou přispěli k šíření vědomostí o chovu včelstev.

V r. 1905 se ZVS usnáší, že každý člen je povinen odebírat spolkový časopis Český včelař. Toto rozhodnutí způsobilo, že řada členů vystupuje ze spolku a stávají se členy tzv. přispívajícími. V r. 1908 má však náš spolek již 40 členů činných a 10 přispívajících. Počet včelstev se v těchto letech pohybuje v rozmezí 150 - 200. Výtěžek medu na včelstvo je okolo tří kilogramů. Hojně jsou v té době navštěvovány včelařské výstavy. Naše spolková knihovna má již 50 svazků. Spolek také kupuje medomet a úlovou váhu. Velká pozornost je věnována rozšiřování včelí pastvy. Jsou kupována semena nektarodárných rostlin a sazenice stromů a keřů.

S určitou nedůvěrou se začíná přistupovat k přikrmování včelstev cukrem. Příděl cukru je ale příliš malý - pouze 1 kg na včelstvo.

Zima r. 1908/1909 způsobuje až 40% ztráty na včelstvech. Také následující léta jsou pro náš spolek přímo kritická. Medný výnos téměř žádný, počet členů klesá. Valné hromady 21.12.1912 se zúčastňuje pouze 10 členů.

V té době ZVS začíná s přípravami na Sjezd všeslovanských včelařů, který se má uskutečnit v r.1913. Konání sjezdu je však R-U úřady zakázáno a sjezd se tedy překládá na r. 1914. Samotný rok 1913 je na valné hromadě našeho spolku v květnu 1914 hodnocen jako vůbec nejhorší v krátké historii našeho spolku. Výtěžek medu byl prakticky nulový.

Další těžká rána dopadá nejen na české včelaře, ale i na celý náš národ. R-U vyhlašuje válku Srbsku. Začíná 1. světová válka, nejistota a všeobecná tíseň halí budoucnost. Spolková činnosti dále ochabuje. Avšak i za těchto tíživých okolností se dne 25.3.1915 schází 11 členů spolku na své první, ale také poslední schůzi v období 1. světové války. Spolková činnosti byla omezena pouze na to nejnutněnší, zejména na zajišťování cukru.

R. 1918 konečně přináší mír a vzniká ČSR. Již v lednu 1919 je v Praze založen Svaz zemských spolků v ČSR v čele s kanovníkem Josefem Kebrlem.

Významným činem je i založení Výzkumného ústavu včelařského. Náš včelařský spolek svolává na 2.2.1919 první výroční schůzi ve svobodné republice. Této schůze se však zúčastňuje pouze 10 členů, celkově je registrováno 27. Členové spolku obhospodařují v té době 162 včelstev.

Spolková činnost je v poválečných letech i nadále dosti ochromena, ale pomalu se přece jen postupně rozbíhá.

V r. 1936 má náš spolek již 64 členů, kteří vlastní 328 včelstev. Za předsedu jeé pro samotného člověka. Přeji vám všem hodně zdraví a mnoho úspěšných let. Přejí vám příznivé včelařské roky a samozřejmě hodně medu.

Přeji naší ZO, aby její činnost byla i v dalších letech ku prospěchu včelařů v našem městě.
ing. Jindřich Horák